Malaz
Cena míru
SvětRasy a NárodyGenabakisBarghastové


Barghastové Bílé tváře

Barghastové byli nelidskou pastýřskou kočovnou válečnickou společností, která se nacházela na několika kontinentech. Barghastové z Genabackis byli soustředěni v Barghastském pohoří.

Byli obecně větší než lidé. Pravděpodobně kříženci Imassů a Tartheno Toblakaiů. Byli často považováni za exotické barbary, nebo divochy. Byli rozděleni do mnoha klanů, přičemž každá skupina lovců byla identifikována podle jejich tetování. Tetování znázorňovalo historii jejich rodin sahající až stovky generací zpět. Rivalita mezi klany byla nelítostná a některé klany považovali jiné za své zapřisáhlé nepřátele. Souboje na život a na smrt mezi znepřátelenými členy klanu byly běžné a tolerované na meziklanových setkáních.

Každý klan byl veden náčelníkem a svými šamany (také známými jako plecníci). Plecníci komunikovali s duchy svých mrtvých předků prostřednictvím snů. Duchové poskytovali vedení a hlídkovali v Barghastských zemích a varovali před vetřelci. Otázky vedení klanu mohly být vyřešeny rituálním bojem na život a na smrt.

Barghastští šamani mohli vytvořit krvavé železo, kdy železo použité k vytvoření zbraně bylo uhašeno ve sněhem vychlazené krvi, čímž došlo ke spojení a sloučení držitele se zbraní. Pomocí kruhu kostí mohli jednotlivcům propůjčit ochranné síly. Jednotlivci byli umístěni uvnitř kruhu, zatímco šamani kolem něj celé dny tančili tzv. útek moci.

Ne všichni duchové byli mezi Barghasty vítáni. Starší a mocnější duchové byli drženi na uzdě. Když šamani a další mocní Barghastové zemřeli, byli pohřbeni ve zvláštních mohylách s obrácenými kmeny. Do kmenů dubů byly totiž vyřezávána kouzla a následně byly kmeny zakopány do země korunou dolů a mrtvola byla pohřbena pod strom. To připnulo jeho ducha na místo a zabránilo zlomyslnému bloudění. Další pasti a strážci byli umístěni v kruhu kolem mohyly. Duše, které byly chyceny do dřevěných pastí, byly známé jako Kladkové pasti a jako takové dostaly hmotné tělo podobné loutce a mohli se pohybovat viditelně po zemi. Ty, kterým se podařilo uniknout z mohyly, se často pokoušely vrátit ke svým klanům kde pak byly zničeny.

Barghasti žili ve stanech, týpí a jurtách vyrobených z proutí a kůže. Jejich oblečení bylo vyrobeno z přírodních materiálů a nacházely se v nich předměty jedinečné pro každý kmen.

Senanové měli zbroj z mincí, pravděpodobně ze starověkého pokladu. 

Baránové si zdobili černé namaštěné vlasy dikobrazími ostny.

Ákrati nosili špunty do nosu, jednoduché copánky a sešívali dohromady pestrobarevné kousky brnění ze zabitých Moranthů. 

Každý kmen používal na kůži popel, barvy a páchnoucí mastnotu. Šedý popel na obličeji byl například znakem smutku. Bhederiní tuk nanesený na kůži zabraňoval kousání much a hmyzu. Byli známí používáním hrubě vyrobených hákových mečů, hákových nožů a kopí. 

Barghastové a Moranthové se považovali navzájem za padlé příbuzné a chovali k sobě nenávist.
 

Barghast
(C) 2022-2024