Plecníci obecně

Na rozdíl od mágů, kteří svou moc čerpají ze svých chodeb, plecníci využívají hlavně magii duchů. Jejich moc a síla je právě v tom, kolik duší dokáží udržet pod kontrolou. Plecníci tedy sami o sobě žádnou magií nevládnou, veškerých cílů dosahují tak, že přesvědčí duši zemřelé bytosti, aby pro ně něco vykonala. 

Někteří plecníci duše lákají a přesvědčují, jiní je můžou kotvit proti jejich vůli násilně a nutit je pro ně pracovat. Stejně tak některé duše zůstávají v tomto světě dobrovolně a jiné jsou zde připoutány proti své vůli. Je dobré mít na paměti, že duše všech bytostí patří do říše Mistra Kápě a je proti nastavenému řádu světa bránit duším, aby se do jeho říše po smrti těla přesunuly. To, že to tak nebylo nutně vždy, je samozřejmě jiný příběh.

Duše, které plecník u sebe schraňuje pak používá buď přímo tím, že je vypustí s konkrétním cílem, nebo je může skrz tetování “zaúkolovat dopředu” a připoutat je k sobě nebo jiné živé bytosti.  

Každý plecník udrží jen omezený počet duší, které dokáže ovládat. Dokáže si duše ale i uschovat do vhodných rituálních předmětů, například do svíček, zbraní, předmětů, nebo třeba i do zdobených klacíků. 

Duše sbírají na tzv. plecnických obětištích/pohřebištích. Takové místo snadno poznáte podle toho, že se na nich vyskytují bílé kamínky symbolizující “volné” duše, jednak se tam vyskytují nejrůznější rituální znaky, symboly, kosti i třeba nějaké to lidské torzo a jednak je to i napsané na papíře, coby lokace. 

Dalším způsobem, jak získat duše, je z mrtvých nebo umírajících. Pokud je plecník přítomen tomu, že někdo právě zemřel nebo zrovna umírá, může provést krátký rituál, kterým jeho duši připoutá k sobě. 

Na “volné” duše (bílé kamínky) může plecník narazit i jinde, ale dominantně je najde na pohřebišti/obětišti. 

Jak hrát plecníky

Plecníky lze hrát kdekoliv na škále od zdánlivě normálních lidí po šílené potetované šamany poskakující okolo ohně a chřestící pomalovanými kostmi. Obecně však platí, že neustálý kontakt s mrtvými se na plecníkovi projevuje a čím silnější plecník (rozuměj, čím více duší dokáže u sebe spoutat), tím víc se na škále přibližuje ke křepčícímu šamanovi, ať už chce nebo ne. 

Jako hráči byste tedy měli vědět, jakým způsobem znázorňujete to, že hovoříte s mrtvými a jak reálně používáte jejich duše. Jinak bude s dušemi zacházet záchlumský zaklínač a jinak dalhoňanská šamanka z plání. Vycházejte z historie postavy a z toho, kdo postavu jejímu umění naučil.

Můžete například s duchy hlasitě rozmlouvat, nechat si od nich šeptat do ucha, zaříkat je, zpívat, tančit, obřadně je uctívat, skládat jim obětiny, věznit je a podobně. Nebojte se popustit uzdu vaší fantazii a konzultovat s námi vaše nápady.

K tomu se váže ještě jedna věc, název. Pojem plecník je odvozen od plecí, přesněji lopatkové kosti, kterou bargahští plecníci házeli do ohně a z prasklin, které se na ní objevily, věštili všechno možné. Je to také souhrnný název, se kterým malazská armáda a náš larp pracuje. Nicméně pokud si budete chtít říkat jinak (šaman, vědmák, zaklínač, věštec…), s ohledem na svůj původ například, je to klidně možné.

Plecnické omezení:

Plecník nemůže používat balíček draků. Pokud je někdo mág a zároveň plecník, musí si vybrat jen jednu formu věštění a druhá se mu uzavírá. 

Duše

Duše jsou dušemi skutečných mrtvých lidí a dalších tvorů, kteří po své smrti z nějakého důvodu neprošly brannou do říše Mistra Kápě a zůstaly na tomto světě. Důvody setrvání můžou být různé, ale téměř vždy se jedná o nepřirozený stav, který není žádoucí. Může se jednat o plecníka, který duši “přiváže” k tomuto světu, nedořešené záležitosti, kletba, nebo třeba jen neochota silné duše odejít. Ve vzácných případech je možné krást duše přímo z říše Mistra Kápě, ale to už je vysoká magie.

Mistr Kápě se na plecníky a na ostatní, kteří brání duším v odchodu do jeho říše (nebo je, bohové chraňte, kradou), nemusí vždy dívat laskavě.

Duše na larpu bude znázorněná buď:
 

• bílým kamínkem, pokud se jedná o duši, kterou je možné k sobě přivázat

• bílým provázkem, pokud se jedná o duši, která je přivázaná buď ke konkrétnímu plecníkovi, nebo k nějakému předmětu (viz níže)

Každý plecník má schopnost vidět duše, ať už volné, nebo navázané. Noste proto své duše viditelně tak, aby bylo možné minimálně odhadnout, kolik jich u sebe máte. Tuto dovednost mohou mít i další postavy, které ve hře potkáte, tak nebuďte překvapení, když někdo pozná, že jste plecník podle toho, že se kolem vás vznáší mrtvé duše.

Každý plecník automaticky získává skill:

Pronikavý pohled: Plecník vidí duchy a duše, dokáže je také vycítit v předmětech a lidech.

Počet duší

Každý plecník má stanovený počet duší, které najednou u sebe může mít. Tento počet nelze žádným způsobem překročit.
 

• Maximální počet duší se skládá z limitu duší, které může mít plecník navázáno “na sobě” a z toho, kolik duší může mít navázáno v předmětech.

• Limit duší dostane každý plecník před začátkem hry.

• Platí, že v předmětech může mít každý plecník navázáno maximálně polovinu limitu duší, které může mít navázané na sobě (pokud byste byli donuceni zaokrouhlovat, zaokrouhlujte nahoru).

Plecníci obecně zvládají duše v počtech okolo svého limitu, pokud by se snažili zvládat násobně víc (například v případě uvolnění velkého počtu duší z předmětu), hrozí jim zranění, smrt, nebo dokonce i osud horší než smrt.

Příklad: Plecník Krchovec už plecníkuje nějakou dobu a jeho limit je 12 duší. Maximální počet duší, které tak může mít u sebe, je tedy 18. 12 jich má navázaných přímo na sobě až 6 může mít uložených ve vhodných rituálních předmětech. Jeho kamarádka, plecnice Mrtývka, není tak zkušená a její limit duší je 5. Maximální počet duší, které ona může mít u sebe je tedy 8 (5+(5÷2 zaokrouhleno nahoru)).

Sběr duší

Duše lze na hře získat několika způsoby. Obecně platí to, co bylo řečeno dříve, že žádný plecník nesmí přesáhnout svůj limit (součet duší na sobě a součet duší v předmětech).

Pohřebiště/obětiště

Jedná se o místa, kde se duše vyskytují přirozeně (v podobě bílých kamínků). Zpravidla se jedná o místa, kde se nachází velké množství mrtvých - pohřebiště, obětiště, místa dávných bitev. Duše se na nich po čase obnovují, ale zase se dají sbírat jen omezeně.

• Každý plecník smí na takovém místě sbírat duše maximálně 2x denně.

• Každý plecník smí při jedné návštěvě pohřebiště odnést maximálně tolik duší, kolik je jeho limit duší, které může mít na sobě.

• Sběr probíhá rychlostí cca 1 duše za minutu a plecník u toho musí aktivně provádět rituál, kterým k sobě duše láká, nebo je poutá (viz výše “Jak hrát plecníky”)

• Pokud je u sběru plecník vyrušen, vezme si jen tolik duší, kolik k sobě stihl navázat.

Příklad: Plecník Krchovec z předchozího příkladu je zcela bez duší a dojde na pohřebiště. Provede svůj oblíbený rituál a po 12 minutách k sobě připoutá 12 duší - tedy jeho limit. Při jeho druhé návštěvě má stále na sobě navázáno 12 duší, protože žádnou nevyužil, rozhodne se tedy vložit nějaké duše do předmětu. Z obětiště může načerpat 12 duší, tím by překročil svůj limit, nicméně použije rituál “Připoutání duše”, kterým za cenu 6 duší uloží 6 duší do předem připraveného předmětu. Z pohřebiště tedy odchází s 12 dušemi se kterými přišel, a s novým předmětem, ve kterém je 6 duší. Dneska už z obětiště žádné další duše nezíská.

Z mrtvých

Teoreticky má duši každý živý tvor a je li plecník dostatečně pohotový, smí si duši čerstvě zemřelého vzít. 
 

• Po zabití CP u sebe může mít bílý kamínek s duší, po krátkém rituálu (cca 10s) si plecník naváže duši na sebe nebo do předmětu (pokud tím nepřekročí limit).

• Pamatujte na to, že CP se po nějaké době zvedají a odchází, pokud se tak stane, duše už je nenávratně za branou Mistra Kápě.

• Kamínky ihned vracejte organizátorům!

• Pokud u sebe právě zabitý kamínek nemá, nedá se nic dělat, duše odešla za bránu říše Mistra Kápě okamžitě.

Z předmětů

Dostane li se vám do ruky předmět, který má v sobě navázané duše (poznáte to podle toho, že jsou na něm navázané bílé provázky), dá se s ním naložit dvěma způsoby:
 

• Můžete si předmět rituálem navázat jako celek a později z něj duše používat normálním způsobem (viz níže).

• Můžete z něj všechny duše vypustit a navázat na sebe (rychlostí cca 30 sekund za duši).

• Pamatujte, že v obou případech platí vaše limity!

• Pokud by bylo v předmětu více duší, než je váš limit, tak ty, které nezvládnete navázat, volně uniknou. Je možné pozvat další plecníky, aby čerpali s vámi a o duše se podělit.

• Existují předměty, které mají v sobě velké množství duší (řádově desítky až stovky). Pokud by byly z takového předmětu vypuštěny najednou, hrozí přítomným plecníkům velké nebezpečí.

  • Pokud byste se chystali k něčemu takovému, vždy dopředu kontaktujte organizátory.

Příklad: Mrtývka a Krchovec z předchozího příkladu na výpravě nalezli hůl mottského plecníka Smrčka, který ji ztratil při sběru hub a lesních plodin. Jak na ni koukají, uvidí, že má kolem sebe 15 bílých provázků - to je 15 duší!. Protože jsou oba zcela bez duší, rozhodnou se na místě duše vypustit a navázat je na sebe. Provedou rituál “Uvolnění duší”, kterým duše pustí z předmětu a dohodnou se, že Krchovec si jich vezme 10 a Mrtývka 5.

Jiný příklad: Mrtývka s Krchovcem najdou v jeskyni t'lan imasský oštěp kostěje Monoka Ochema. Ten má na sobě tolik provázků, že nejdou ani spočítat, ale řekněme že jich je tam 350. To je hodně duší. Dostanou stejný nápad jako v minulém případu a všechny je pomocí rituálu vypustí. Krchovec si jich vezme 12, Mrtývka 5 a následně jim organizátor řekne, co zajímavého se jim stalo a zapíše jejich jména do Knihy padlých. No nic, v dalším příkladu se podíváme na jiné plecníky.

Předávání si duší

• Duše, která je navázaná, nelze nikomu předat. To platí jak pro duše navázané na plecníkovi, tak pro duše v předmětech.

• Předměty jdou předávat jen jako celek.

Ukládání duší do předmětu

Každý plecník si může vytvořit libovolné množství rituálních předmětů, do kterých může souhrnně uložit duše až do výše poloviny limitu duší, které může mít navázaných na sebe (zaokrouhleno nahoru). Technicky vzato se jedná o rituál - najdeš ho i v seznamu rituálů. Platí přitom následující:
 

• Za každou duši, kterou chce mít plecník v předmětu musí zaplatit jednu duši navíc (na uložení 1 duše tedy potřebuješ 2 duše, na uložení 2 duší potřebuješ 4 duše atd.)

• Uložení jedné duše do vhodně připraveného předmětu trvá cca 30 sekund.

• Pokud plecník předmět ztratí nebo ho chce někomu darovat, může od sebe tento předmět rituálně odříznout. Pokud by po odříznutí nebyl předmět navázán dalším plecníkem, duše z něj uprchnou.

• Předmět s dušemi musí vždy patřit plecníkovi - nelze využívat předmět s dušemi, který je “nenavázaný”.

• Předmět s dušemi jde normálně zničit, což vždy vede ke ztrátě duší.

Obsáhlý příklad: Plecníci Mrtývka a Krchovec… no ti asi ne. Tak jinak. Plecník Ochan má limit duší 12 a rozhodne si vyrobit si předmět. S ohledem na jeho limit může mít předměty s kapacitou až 6 duší. Rozhodne si vyrobit 3 předměty s tím, že každý pojme 2 duše. Sešle rituál “Připoutání duše” a vloží tak duše do předmětů. Za každou co vloží do předmětů, zaplatí jednu extra a na konci tedy má 3 předměty, ve kterých má dohromady 6 duší a stálo ho to všech jeho 12 duší.

Později toho dne se jeho kamarádka, plecnice Mátoha (limit duší 9), chystá na výpravu a nemá moc duší v zásobě. Ochan je ale kámoš, jeden ze svých předmětů ji dá. Použije tedy rituál “Odříznutí předmětu” a tím se jednoho vzdá. Mátoha následně použije rituál “Navázání předmětu” a tím se z předmětu stane předmět její - vejde se do jejího limitu, který je 5 duší v předmětu (Pro úplnost dodejme, že Mátoha si mohla předmět navázat, aniž by ho Ochan odříznul, ale to je mezi kamarády plecníky velmi neslušné).

Mátoha na výpravě společně se svojí jednotkou porazí skupinu mottských zálesáků vedených plecníkem Pulíčem. Ten měl u sebe dva předměty, z nichž každý má v sobě 4 duše. Pulíč je mrtvý (Mátoha mu uřízla pro jistotu hlavu) a předměty teď zdánlivě nikomu nepatří. Co však Mátoha neví je to, že jeden z předmětů nepatřil Pulíčovi, ale ten ho jen přenášel. Ve skutečnosti patří zcela živému plecníkovi Rokusovi. Mátoha nese oba předměty do tábora, protože se chce o duše podělit (a sama má plno, protože si po bitvě schovala duše mrtvých Mottů). Když dojde do tábora, zjistí (organizátor jí to sdělí), že Pulíčův předmět je prázdný - trvalo jí to moc dlouho a duše už z volného předmětu utekly. Rokusův stále duše ale má, tak aspoň něco. Rokus se sice v tu chvíli dozvěděl o osudu mottské jednotky a okamžitě rituálem “Odříznutí předmětu” svůj předmět zahodil (nechtěl totiž, aby z něj měli nepřátelští plecníci užitek), ale to mu nebylo nic platné, protože malazští plecníci jeho předmět už vysáli jak moucha krvnička bhederina. 

Rituály

Na rozdíl od kouzelníků, plecníci nepoužívají magii. Veškerá jejich nadpřirozená moc pramení z toho, že dokáží přimět navázané duše mrtvých k tomu, aby poslouchaly jejich vůli. Procesu, při kterém plecník vnutí svoji vůli jiné duši, se říká rituál.

 

• Každý plecník zná všechny rituály a může je použít, pokud na ně má dostatek duší.

• Každý rituál má svoji cenu v duších. Tato cena reprezentuje, kolik duší je potřeba na to, aby vykonali, co po nich plecník požaduje.

• Po seslání rituálu (ať už úspěšně nebo neúspěšně) duše odchází.

Sesílání rituálů

• Plecník může na sesílání používat pouze duše, které má navázané na sobě nebo v předmětu, který vlastní!

• Každý rituál se sesílá po určitou dobu, pokud je plecník při sesílání přerušen, přichází o duše a rituál selhal.

• Sesílání by mělo provázet vhodné ztvárnění - malování tetování, zaříkávání apod.

Společné sesílání

• Sesílání každého rituálu se může účastnit libovolný počet plecníků a mohou ho sesílat společně.

• V takovém případě si cenu rituálu v duších rozdělí tak jak se dohodnou. Dohoda se znázorní tak, že každý na začátku rituálu sevře do pěsti libovolný počet duší, které chce do rituálu vložit a na konci rituálu ukáže, kolik to je.

• Pokud nějaký plecník z rituálu odstoupí, nebo není dán dohromady dostatečný počet duší, všechny duše odejdou (jsou “spáleny”) a rituál se nepovedl.

Typy rituálů

Existuje několik skupin rituálů, které mají svoje specifika týkající se jejich sesílání a používání. Každý rituál má popsáno, jakým způsobem se sesílá, některé rituály jdou seslat více způsoby, což je u nich vždy specifikováno.

Trvalé tetování

Jedná se o rituál, který trvale připoutá duše do těla plecníka a propůjčí mu tak nějakou schopnost. Dejte si záležet na tom, aby trvalé tetování bylo skutečně trvalé. Pokud se vám smaže, tak prostě duše unikla a vy se budete muset tetovat znovu. 
 

• Trvale lze tetovat pouze plecníky.

• Vytvoření trvalého tetování trvá cca 10 minut.

• Každý plecník na sobě může mít jedno trvalé tetování za každých šest duší svého limitu (tj. 6-11 duší = 1 trvalé tetování, 12-17 duší = 2 trvalá tetování, 18-23 duší = 3 trvalá tetování a tak dále).

• Plecník, který udrží 1-5 duší nemá nárok na trvalé tetování.

• Každé trvalé tetování musí být unikátní - nelze si vytetovat to stejné trvalé tetování víckrát než jednou.

• Při vytvoření trvalého tetování je nutné zaplatit jeho cenu a následně nastane jedna ze tří situací:

  • Některá trvalá tetování dávají permanentní bonus.

  • Některá dávají počet použití za určité období.

  • Některá je po použití potřeba znovu dobít určitým počtem duší, aby je šlo znovu použít.

Dočasné tetování

Jedná se o rituál, který připoutá duši ke komukoliv, kdo je potetovaný a propůjčí mu tak nějakou schopnost. Dočasná tetování je potřeba provádět takovým způsobem, aby je bylo možné smazat (nebo aspoň rozmazávat). Každý, kdo je potetovaný, pak může použít vytetovanou schopnost.
 

• Dočasné tetování na sobě může mít kdokoliv.

• Každý na sobě může mít právě jedno dočasné tetování.

  • Pokud chcete někoho tetovat, zeptejte se ho, jestli už potetovaný není.

• Vytvoření dočasného tetování trvá cca 1 minutu, během které musíte tetovanému vysvětli co na něj tetujete, jak to použije a jaký to bude mít efekt.

  • Pořád se jedná o rituál, tak to hrajte jako rituál. Doslova k někomu poutáte cizí duši.

  • To že to někomu dokážete vysvětlit za pár vteřin je hezké, ale vytvoření tetování pořád zabere zhruba 1 minutu.

• Dočasné tetování se použije tak, že jej potetovaný reálně smaže (nebo aspoň rozmázne). Pokud se mu smaže samovolně, tak duše unikla.

Přímý rituál

Jedná se o krátké rituály, při kterých plecník přímo uvolní duše, které na sobě má navázané a pošle je splnit konkrétní cíl. Všechny přímé rituály se sesílají zhruba 10 vteřin, pokud není v popisu rituálu uvedeno jinak.
 

• Vždy si dejte záležet, že cíl rituálu ví, že cílíte na něj a jaký efekt rituál má.

• Odehrávejte sesílání rituálu - je to pro vás středně náročná činnost a mělo by to být poznat.

Kletba

Jedná se o nejsilnější rituály, které zpravidla (ale nikoliv nutně) sesílá několik plecníků dohromady. Sesílají se na místo, jednotlivce, nebo určitou skupinu osob. Jejich seslání musí vždy být přítomen organizátor. Sesílají se zpravidla v klidové situaci a dostatečně dopředu. Kletbě může chvíli trvat, než se její efekt spustí.

Jejich seslání bývá specifické a bude trvat zpravidla scénu (časový úsek o délce aspoň 10 minut). Na jejich seslání jsou kromě duší potřeba i další propriety popsané u konkrétního rituálu. Cena kleteb uvedená v seznamu rituálů je minimální a orientační. Jejich úspěšnost je podmíněna i tím, jak dobře je celá scéna odehrána - fantazii se meze nekladou.

Specifickým typem kletby je lámání kleteb. Sesílá se stejně jako kletba a vždy o záměru zlomit kletbu informujte organizátora. Cenu zlomení kletby vám orientačně sdělí organizátor před začátkem lámacího rituálu. Plecník zpravidla pozná, že se nachází v místě vlivu kletby (sdělí mu to organizátor, není to ale nepřekročitelné pravidlo).